„Měla jsem štěstí na náročné, ale i vlídné a vstřícné profesory,“ byla první slova nejstarší přítomné abiturientky školy na oslavě 90. výročí založení českého gymnázia ve Znojmě. Dnes již dvaadevadesátiletá paní Helena Emmerová – Raiská maturovala na tehdejším Státním československém reálném gymnáziu ve Znojmě jako studentka 12. oktávy v roce 1936.
Její životní osudy byly víc než pestré. Narodila se v roce 1917 ve slovenských Kopčanech. V Mladé Boleslavi studovala tři roky na klasickém gymnáziu, dalších pět let pak na reálném gymnáziu ve Znojmě. Poté, až do uzavření českých vysokých škol, navštěvovala přednášky francouzštiny a němčiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Provdala se za Otto Emmera, Znojmáka ze smíšené česko-německé rodiny, který musel po vypuknutí 2. světové války narukovat do německé armády. Válku přežil, ale jako nepřátelský voják se vzhledem k očekávaným sankcím nemohl vrátit domů a usadil se proto u příbuzných v Rakousku. Deset let čekal na paní Helenu, než za ním mohla vycestovat. Ona mezitím vyučovala náboženství ve znojemských školách. V současnosti, již po manželově smrti, žije se svým synem střídavě ve Vídni a ve Znojmě.
Paní Emmerová je i přes svůj pokročilý věk stále mimořádně duševně čilá. Komunikuje plynně, reaguje pohotově, její čeština je příkladná. S úctou vzpomínala na školu a svoje bývalé profesory, zejména na svého třídního učitele PhDr. Pavla Beneše. Připomněla i některé spolužáky: Nedávno zesnulého dr. Evžena Seyčka, známého karikaturistu dřívějšího humoristického časopisu Dikobraz, který ji nakreslil stojící u tabule, a protože měla v mládí nějaké to kilo navíc, pojmenoval ji na obrázku „Kádinka“, a to jí už zůstalo. Jiná úsměvná vzpomínka patřila spolužáku Josefu Skokaničovi - ten pozval všechny úspěšné maturanty do vinného sklepa svých rodičů – hoši se prý pak ráno umývali ve víně!
V současné škole se paní Emmerové velice líbilo. Obdivně komentovala vystoupení studentů v tělocvičně i v divadle, chutnalo jí ve Wiener Kaffeehaus, nepohrdla ani skleničkou lahodného vína. „Dnešním studentům přeji jen samé studijní úspěchy a jubilujícímu gymnáziu, ať je i nadále vlajkovou lodí znojemského středního školství,“ rozloučila se.
„Měla jsem štěstí na náročné, ale i vlídné a vstřícné profesory,“ byla první slova nejstarší přítomné abiturientky školy na oslavě 90. výročí založení českého gymnázia ve Znojmě. Dnes již dvaadevadesátiletá paní Helena Emmerová – Raiská maturovala na tehdejším Státním československém reálném gymnáziu ve Znojmě jako studentka 12. oktávy v roce 1936.
Její životní osudy byly víc než pestré. Narodila se v roce 1917 ve slovenských Kopčanech. V Mladé Boleslavi studovala tři roky na klasickém gymnáziu, dalších pět let pak na reálném gymnáziu ve Znojmě. Poté, až do uzavření českých vysokých škol, navštěvovala přednášky francouzštiny a němčiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Provdala se za Otto Emmera, Znojmáka ze smíšené česko-německé rodiny, který musel po vypuknutí 2. světové války narukovat do německé armády. Válku přežil, ale jako nepřátelský voják se vzhledem k očekávaným sankcím nemohl vrátit domů a usadil se proto u příbuzných v Rakousku. Deset let čekal na paní Helenu, než za ním mohla vycestovat. Ona mezitím vyučovala náboženství ve znojemských školách. V současnosti, již po manželově smrti, žije se svým synem střídavě ve Vídni a ve Znojmě.
Paní Emmerová je i přes svůj pokročilý věk stále mimořádně duševně čilá. Komunikuje plynně, reaguje pohotově, její čeština je příkladná. S úctou vzpomínala na školu a svoje bývalé profesory, zejména na svého třídního učitele PhDr. Pavla Beneše. Připomněla i některé spolužáky: Nedávno zesnulého dr. Evžena Seyčka, známého karikaturistu dřívějšího humoristického časopisu Dikobraz, který ji nakreslil stojící u tabule, a protože měla v mládí nějaké to kilo navíc, pojmenoval ji na obrázku „Kádinka“, a to jí už zůstalo. Jiná úsměvná vzpomínka patřila spolužáku Josefu Skokaničovi - ten pozval všechny úspěšné maturanty do vinného sklepa svých rodičů – hoši se prý pak ráno umývali ve víně!
V současné škole se paní Emmerové velice líbilo. Obdivně komentovala vystoupení studentů v tělocvičně i v divadle, chutnalo jí ve Wiener Kaffeehaus, nepohrdla ani skleničkou lahodného vína. „Dnešním studentům přeji jen samé studijní úspěchy a jubilujícímu gymnáziu, ať je i nadále vlajkovou lodí znojemského středního školství,“ rozloučila se.