Den Země – mezinárodní den, do kterého se chtěla zapojit i naše prima se svým projektem. Návrhy na návštěvu muzea či vycházka přírodou není nic pro energickou třídu 1.A, a proto jsem se rozhodl kontaktovat Městské lesy Znojmo s nabídkou pomoci. Po několika e-mailech jsme se domluvili – půjdeme zkopávat pěšinky v Gránickém údolí a pomůžeme přírodě i lidem.
Nadešel den D – 16. duben 2025. I samotná cesta na místo byla výzva, protože i tak jednoduchá věc jako určit, co je po proudu a co proti proudu, může někdy selhat. Ale s půlhodinovým zpožděním jsme dorazili na místo, kde už na nás čekali usměvaví zaměstnanci městských lesů.
Žáci se rozdělili do několika skupin. Většina z nich se chopila motyk a lopat a pustili se do obnovení pěšinek a čištění zanesených vodních kanálů, které se pravidelně ucpávají po dešti. Musím přiznat, že jsem se zpočátku trochu obával o bezpečnost – některé pohyby s náčiním vypadaly spíš jako akční scéna – ale nakonec odvedli opravdu dobrou a smysluplnou práci.
Druhá skupina začala s prostříháváním náletových dřevin v blízkosti cestiček. Když měli hotovo, vyměnili nůžky za rukavice a začali odnášet dřevní hmotu, kterou v předchozích dnech vyřezali zaměstnanci lesů. Když jsem na konci dne viděl tu hromadu, nevěřil bych, že to zvládla parta žáků šestého ročníku – vypadalo to spíš na práci vyvážečky.
A sběr odpadků? Ten vzaly do rukou především žákyně – pečlivě, zodpovědně a s chutí.
Výsledek si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Anebo ještě lépe – vyrazte sami do Gránického údolí a načerpejte trochu té dobré energie. My tam určitě zanechali kus té naší.
Den Země – mezinárodní den, do kterého se chtěla zapojit i naše prima se svým projektem. Návrhy na návštěvu muzea či vycházka přírodou není nic pro energickou třídu 1.A, a proto jsem se rozhodl kontaktovat Městské lesy Znojmo s nabídkou pomoci. Po několika e-mailech jsme se domluvili – půjdeme zkopávat pěšinky v Gránickém údolí a pomůžeme přírodě i lidem.
Nadešel den D – 16. duben 2025. I samotná cesta na místo byla výzva, protože i tak jednoduchá věc jako určit, co je po proudu a co proti proudu, může někdy selhat. Ale s půlhodinovým zpožděním jsme dorazili na místo, kde už na nás čekali usměvaví zaměstnanci městských lesů.
Žáci se rozdělili do několika skupin. Většina z nich se chopila motyk a lopat a pustili se do obnovení pěšinek a čištění zanesených vodních kanálů, které se pravidelně ucpávají po dešti. Musím přiznat, že jsem se zpočátku trochu obával o bezpečnost – některé pohyby s náčiním vypadaly spíš jako akční scéna – ale nakonec odvedli opravdu dobrou a smysluplnou práci.
Druhá skupina začala s prostříháváním náletových dřevin v blízkosti cestiček. Když měli hotovo, vyměnili nůžky za rukavice a začali odnášet dřevní hmotu, kterou v předchozích dnech vyřezali zaměstnanci lesů. Když jsem na konci dne viděl tu hromadu, nevěřil bych, že to zvládla parta žáků šestého ročníku – vypadalo to spíš na práci vyvážečky.
A sběr odpadků? Ten vzaly do rukou především žákyně – pečlivě, zodpovědně a s chutí.
Výsledek si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Anebo ještě lépe – vyrazte sami do Gránického údolí a načerpejte trochu té dobré energie. My tam určitě zanechali kus té naší.