Již 11. ročník Mezinárodního šachového turnaje, který se letos konal v Turíně, se mimořádně vydařil a našim studentům ve složení: Lukáš Mikulů, Světlana Smrčková, Filip Smrčka a Jiří Kuchařík se podařilo navázat na úspěchy z let minulých, když obsadili v silné konkurenci 24 týmů z Itálie, Německa, Rakouska a Česka vynikající 2. místo.
Radost ze stříbrných medailí předčí snad jen celá řada krásných zážitků nejen nad šachovnicí. Velká očekávání se naplnila
již při letu z Bratislavy do Milána, který byl pro většinu letem premiérovým a díky krásnému počasí nabízel opravdu skutečný
zážitek. Následný přesun do Turína proběhl hladce, zato v Turíně nás čekalo nemilé překvapení, když název ulice, kde jsme měli být ubytovaní, se vyskytoval v několika téměř totožných variantách na různých koncích Turína a nebýt jednoho trafikanta, který plynně hovořil pěti světovými jazyky a s nevídanou ochotou nám cestu podrobně vysvětlil, kdo ví, jak rychle bychom správnou cestu našli. Další neznalost reálií, jako třeba nutnost pořádně mávnout na řidiče autobusu, aby zastavil a nebo zase včasné upozornění před výstupem z autobusu, jelikož ten nejspíš z důvodu zpoždění téměř nezastavoval..., jsme brali spíše s humorem.
Samotný turnaj, který je vždy rozdělen do dvou dnů, se odehrával ve sportovní hale a po úvodním ceremoniálu vypukly skutečné souboje. Naši brzy ukázali, že přijeli hrát o vítězství a po prvním dnu, kdy se hrají první čtyři ze sedmi kol, drželi nadějnou druhou pozici. Prvních šest týmů však bylo absolutně vyrovnaných, takže bylo jasné, že rozhodovat se bude až následující den. Únava z prvního dlouhého dne se podařila rozehnat výbornou pizzou a procházkou večerním Turínem. Druhý den ráno však čekal naše reprezentanty, kteří se jednomyslně rozhodli, také druhý den bojovat ve školních dresech, které jim celý turnaj nosily štěstí, největší favorit - domácí tým Galfer, letošní nejlepší tým mezi středními školami v Itálii. Naši po boji podlehli a zdálo se, že o prvním místě je rozhodnuto. V následujících dvou kolech však naši předvedli velmi koncentrovaný výkon, který je katapultoval zpět na konečnou druhou pozici. Tento svědomitý přístup byl velmi důležitý, přesvědčil se o tom například loňský vítězný tým z Benátek, který po bouřlivém závěru spadl až na pátou pozici.
Po slavnostním zakončení jsme již spěchali na prohlídku centra Turína, večer se oslavovalo a analyzovaly se nejzajímavější odehrané partie. Na poslední den jsme naplánovali prohlídku Milána, na doporučení rakouských kolegů jsme navštívili stadion AC a Interu Milán s velmi poutavým výkladem.
Dobrý dojem z Itálie už nám nepokazily ani turbulence při zpátečním letu ani opožděné přistání z důvodu bouřky nad Bratislavou.
Mně nezbývá než poděkovat všem, kteří umožnili účast na tomto turnaji, pogratulovat našim studentům a popřát jim, aby si dobrou
formu udrželi i při domácích turnajích.
Již 11. ročník Mezinárodního šachového turnaje, který se letos konal v Turíně, se mimořádně vydařil a našim studentům ve složení: Lukáš Mikulů, Světlana Smrčková, Filip Smrčka a Jiří Kuchařík se podařilo navázat na úspěchy z let minulých, když obsadili v silné konkurenci 24 týmů z Itálie, Německa, Rakouska a Česka vynikající 2. místo.
Radost ze stříbrných medailí předčí snad jen celá řada krásných zážitků nejen nad šachovnicí. Velká očekávání se naplnila
již při letu z Bratislavy do Milána, který byl pro většinu letem premiérovým a díky krásnému počasí nabízel opravdu skutečný
zážitek. Následný přesun do Turína proběhl hladce, zato v Turíně nás čekalo nemilé překvapení, když název ulice, kde jsme měli být ubytovaní, se vyskytoval v několika téměř totožných variantách na různých koncích Turína a nebýt jednoho trafikanta, který plynně hovořil pěti světovými jazyky a s nevídanou ochotou nám cestu podrobně vysvětlil, kdo ví, jak rychle bychom správnou cestu našli. Další neznalost reálií, jako třeba nutnost pořádně mávnout na řidiče autobusu, aby zastavil a nebo zase včasné upozornění před výstupem z autobusu, jelikož ten nejspíš z důvodu zpoždění téměř nezastavoval..., jsme brali spíše s humorem.
Samotný turnaj, který je vždy rozdělen do dvou dnů, se odehrával ve sportovní hale a po úvodním ceremoniálu vypukly skutečné souboje. Naši brzy ukázali, že přijeli hrát o vítězství a po prvním dnu, kdy se hrají první čtyři ze sedmi kol, drželi nadějnou druhou pozici. Prvních šest týmů však bylo absolutně vyrovnaných, takže bylo jasné, že rozhodovat se bude až následující den. Únava z prvního dlouhého dne se podařila rozehnat výbornou pizzou a procházkou večerním Turínem. Druhý den ráno však čekal naše reprezentanty, kteří se jednomyslně rozhodli, také druhý den bojovat ve školních dresech, které jim celý turnaj nosily štěstí, největší favorit - domácí tým Galfer, letošní nejlepší tým mezi středními školami v Itálii. Naši po boji podlehli a zdálo se, že o prvním místě je rozhodnuto. V následujících dvou kolech však naši předvedli velmi koncentrovaný výkon, který je katapultoval zpět na konečnou druhou pozici. Tento svědomitý přístup byl velmi důležitý, přesvědčil se o tom například loňský vítězný tým z Benátek, který po bouřlivém závěru spadl až na pátou pozici.
Po slavnostním zakončení jsme již spěchali na prohlídku centra Turína, večer se oslavovalo a analyzovaly se nejzajímavější odehrané partie. Na poslední den jsme naplánovali prohlídku Milána, na doporučení rakouských kolegů jsme navštívili stadion AC a Interu Milán s velmi poutavým výkladem.
Dobrý dojem z Itálie už nám nepokazily ani turbulence při zpátečním letu ani opožděné přistání z důvodu bouřky nad Bratislavou.
Mně nezbývá než poděkovat všem, kteří umožnili účast na tomto turnaji, pogratulovat našim studentům a popřát jim, aby si dobrou
formu udrželi i při domácích turnajích.