Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo

Studium na DJG má podle mého názoru mnoho výhod. Během 6 let na naší škole získají žáci výborné znalosti nejen v oblasti německého a anglického jazyka, ale i v dalších odborných předmětech, což někteří možná ocení v budoucnosti – vím to od absolventů, kteří tím byli někdy dokonce i sami překvapeni.

Díky různým projektům, kontaktům se zahraničními školami a výměnným pobytům mají studenti také možnost svoje teoreticky nabyté znalosti vyzkoušet v praxi. Poznávají jiné země, získávají nové přátele. Pobyty, na kterých jsem spolu s kolegy studenty doprovázela (např. Graz, Solothurn, Vídeň, Pirna, Geislingen), byly vždy velmi cennou zkušeností pro žáky i pro mě, většinou příjemnou a pozitivní. Někdy bylo potřeba vyřešit nečekané situace, ale i s tím jsme se vypořádali. Myslím, že právě mezilidské vztahy a komunikace jsou tím, co se při společných akcích DJG přirozeně posiluje a rozvíjí a co pokládám za neocenitelné. Já osobně jsem za dobu svého působení na DJG poznala spoustu milých lidí – kolegů, přátel a také studentů, jejichž životní úspěchy mě těší.

Das Studium am zweisprachigen Gymnasium hat meiner Meinung nach viele Vorteile. Während der 6 Jahre an unserer Schule erwerben die Schüler sehr gute Kenntnisse nicht nur in Deutsch und Englisch, sondern auch in anderen Fächern, was einige von ihnen vielleicht in Zukunft würdigen – das weiß ich von Absolventen, die davon manchmal sogar überrascht waren.

Dank verschiedenen Projekten, Kontakten mit ausländischen Schulen und Austauschwochen können die Schüler ihre theoretischen Kenntnisse in der Praxis testen. Sie lernen andere Länder kennen, gewinnen neue Freunde. Die Sprachwochen, bei denen ich mit meinen KollegInnen die Schüler begleitet habe, waren immer sehr wertvoll für die Schüler und auch für mich, meistens angenehm und positiv. Manchmal mussten wir aber unerwartete Situationen lösen, aber auch damit sind wir fertig geworden. Ich denke, dass sich bei den gemeinsamen Veranstaltungen des zweisprachigen Gymnasiums die zwischenmenschlichen Beziehungen und Kommunikation entwickeln und stärken und das finde ich unschätzbar. Ich persönlich habe in meiner Laufbahn am zweisprachigen Gymnasium viele nette Menschen kennengelernt - KollegInnen, Freunde und auch Schüler, deren Lebenserfolge mich erfreuen.

Pár vzpomínek na dvojjazyčák…

… po roce 1989 se chtěl učit německy skoro každý……..Zájem o studium na DJG byl obrovský, vybírali jsme z více jak 350 uchazečů do dvou tříd…

Do Znojma dojíždělo v devadesátých letech každý týden na plný či zkrácený úvazek více než 10 rakouských učitelů z Retzu, Hollabrunnu, Vídně a jiných měst. Vyučovali matematiku, chemii, fyziku, zeměpis, dějepis a samozřejmě němčinu. Časem odpadla chemie a byla nahrazena základy společenských věd. 

V prvních letech po revoluci, kdy ještě pod střechou školy byla místo současných podkrovních učeben střelnice (kde jsem se i já jako studentka učila střílet z pistole v hodinách branné výchovy), probíhala výuka prvních ročníků dvojjazyčných tříd na náměstí Svobody. V budově Finančního úřadu – v jeho pravé části, kde nyní sídlí Úřad práce, jsme měli učebny. Dvojjazyčné studium trvalo tehdy 5 let a začínalo až po ukončení základní školy.

V devadesátých letech nebyl problém naplnit jakýkoliv zahraniční výměnný pobyt – a to jak žáky, tak i učiteli. Bydlelo se téměř výhradně v rodinách, a tak jsem i já coby pedagog bydlela během 20 let mého působení na DJG v mnoha různých rakouských, švýcarských, anglických a holandských domácnostech.

Když se teď ohlédnu zpět, vím, co mi dvojjazyčné gymnázium a výměnné pobyty daly především. Poznala jsem několik zemí očima místních obyvatel. Nedá se to přirovnat k žádné turistické cestě. Proto chodil Honza v pohádkách s ranečkem buchet do světa na zkušenou. Aby se naučil novým věcem, toleranci k odlišnostem a zároveň se mohl pak s láskou a pokorou vrátit do své rodné vesničky.

 Mgr. Dana Vařachová (učila cca 20 let NJ na DJG)

Ein paar Erinnerungen an das Zweisprachige…

… Nach 1989 wollten fast alle Deutsch lernen. Das Interesse an einem Studium bei DJG war groß. Wir haben aus mehr als 350 Bewerbern in zwei Klassen ausgewählt.

In den neunziger Jahren reisten jede Woche mehr als 10 österreichische Lehrer aus Retz, Hollabrunn, Wien und anderen Städten in Vollzeit oder Teilzeit nach Znojmo. Sie unterrichteten Mathematik, Chemie, Physik, Geographie, Geschichte und natürlich Deutsch. Im Laufe der Zeit fiel die Chemie weg und wurde durch die Grundlagen der Sozialwissenschaften ersetzt.

In den ersten Jahren nach der Revolution, als sich der Schießstand noch unter dem Dach der Schule befand, anstatt der derzeitigen Klassenzimmer in dem Dachboden (wo ich als Schülerin auch gelernt habe, im Wehrunterricht mit einer Pistole zu schießen), wurden die ersten Jahre des zweisprachigen Unterrichts auf dem Freiheitsplatz unterrichtet. Im Gebäude des Finanzamtes - im rechten Teil, wo sich jetzt das Arbeitsamt befindet, hatten wir Klassenzimmer. Das zweisprachige Studium dauerte zu diesem Zeitpunkt 5 Jahre und begann erst nach dem Abschluss der Grundschule.

In den neunziger Jahren war es kein Problem, für einen ausländischen Jugendaustausch Interessenten zu finden - und das sowohl unter den Schülern als auch unter den Lehrern. Man wohnte fast ausschließlich in Familien, daher lebte ich als Pädagoge während meiner 20-jährigen Tätigkeit bei DJG in vielen verschiedenen österreichischen, schweizerischen, englischen und niederländischen Haushalten.

Wenn ich jetzt zurückblicke, weiß ich, was mir das zweisprachige Gymnasium und die Austauschaufenthalte vor allem gebracht haben. Ich habe mehrere Länder mit den Augen der Einheimischen kennengelernt. Es ist mit keinem Wanderweg zu vergleichen. Deshalb ging Hans im Märchen mit Kuchen in die Welt hinaus, um neue Dinge, Toleranz gegenüber Unterschieden zu lernen und gleichzeitig dann mit Liebe und Demut in sein Heimatdorf zurückzukehren.

Mgr. Dana Vařachová (sie hat ca. 20 Jahre Deutsch am DJG unterrichtet)

Mein Sprachkurs in München

Am Anfang dieses Jahres habe ich mich für einen Sprachkurs in München entschieden. Ein Grund dafür war, meine Sprachkenntnisse zu erweitern, weil ich finde, dass in dieser Hinsicht, kann man nie ein Fehler machen. Ich verbessere hier nicht nur meine Grammatik, sondern auch das Sprechen. Da ich hier ohne meine Familie und Freunden bin, muss ich alles alleine besorgen und das gibt mir eine andere Möglichkeit, mich zu verbessern, weil ich wegen unterschiedlichen Situationen ganz andere Wortschatz lerne. Meine Schule, das zweisprachige Gymnasium, hat mir wirklich eine große Basis gegeben und ohne mein Studium, wäre ich sicher verloren gewesen. Ich würde sagen, dass es beidseitig eine Hilfe bedeutet. Hätte ich Deutsch auf Gymnasium nicht gelernt, wäre ich jetzt in der Klasse B2 nicht gewesen. Es ist auch logisch, dass es mir mit Abitur hilft und noch dazu kann ich diese Erfahrung im Alltag ausnutzen.  

Můj jazykový kurz v Mnichově

Na začátku tohoto roku jsem se rozhodla pro jazykový kurz v Mnichově. Chtěla jsem si rozšířit znalosti jazyka, protože si myslím, že v tomto ohledu člověk nemůže chybovat. Zlepšuji si zde nejen gramatiku, ale také mluvení. Jelikož jsem zde bez rodiny a přátel, musím si vše zajistit a pořešit sama a to je něco, co mi dává možnost se zlepšit, protože se kvůli odlišným situacím učím i jiné slovní zásoby. Má škola, dvojjazyčné gymnázium mi dalo opravdu velký základ a bez mého studia bych byla jistě ztracena. Řekla bych, že je to oboustrannou pomocí. Kdybych se na gymnáziu neučila německy, nebyla bych ve třídě úrovně B2 a je také logické, že mi to pomůže s maturitou a ještě ke všemu mohu tuhle zkušenost využít v běžném životě.